Kočky

Toto plemeno patří mezi starší plemeno a naskýtají se dvě verze jeho vzniku. Jedna je ta, že byly dovezeny roku 1000 do Norska a druhá tvrdí, že v 16. století se do Skandinávie dostaly vyvinuté z angorských koček. Roku 1912 je norská kočka uznána a v 70. – 80. letech je rozšířena do celého světa.

Povahově je vřelým společníkem v rodině, ale k cizím projevuje chladnější přístup. Její klidnost, trpělivost a vyrovnanost doplňuje plachost a samotářskost. Typické je pro ní samostatnost, nezávislost, odvaha a neohroženost. Je potřeba ji dopřát chvíle svobody. Již po tisíci letech jsou stále výbornými lovkyněmi. Vzhledem k jejich nucené přizpůsobivosti v drsných skandinávských podmínkách jim zbyli silné drápy. Jejich hustá srst jim dovoluje vydržet i v extrémních teplotách v rozmezí +30°C až – 40°C. Dosahují hmotnosti 3-9 kg.

Norská kočka potřebuje velký výběh a prostor kde může vybít svou energii, tudíž je pro ní nejlepší rodina se zahradou. Srst je nutné 1-2 týdně kartáčovat, v době línájí je potřeba zvýšit pozornost její srsti. Není vhodné ji před výstavou koupat, jelikož by se narušila její nesmáčivost.

[View with PicLens]